Vojenský prostor Prokopské údolí

Jeden z nejvíce utajovaných objektů v ČR a pravděpodobně jeden z nejrozsáhlejších podzemních prostorů ve střední Evropě. Nepotvrzený současný krycí název K-116, pravděpodobné číslo VÚ 2508. Patří do souboru vojenských velitelství a objektů jejichž existenci armáda a stát stále usilovně tají (hlavní velitelství Strašice "u němých", Tisovník u Droužetic, údolí Úhlavky u Stříbra, již zasypaný Velký Hlavákov atd.)  Pokud se na něj zeptáte třeba na seriozním webu Vojenství kvalitně, odpověd je "Údaje o lokalitě Prokopské údolí nemáme k dispozici". Z neoficiálních zdrojů se jedná o "záložní objekt zvláštního významu, v současné době nepoužíván". Ale tomu nesvědčí fotografie, na kterých je vidět v areálu vchodového objektu množství parkujících aut a informace z diskuzních fór, dle kterých je objekt využíván v současné době armádou ,  kontrarozvědkou/rozvědkou nebo jinou složkou státu a je tam čilý ruch. Pokud se navíc podíváte na výdaje armády 2006 (1MB, aktuální najdete i přes Google) najdete tam položky (ř.1295 a dále) za pronájmy datových okruhů do bunkru v Prokopském údolí za rok 2006 :

Telekom. okruhy Praha Jinonice-Praha Daleje, Smíchov (možné spojení s VU AV CR pro řídící systémy v Jinonicích, s objektem Paví Vrch na Smíchově , případně s NBU na Smíchově a dalším podzemním objektem na konci Vrchlického ulice).
Telekom. okruhy Praha Karlín - Praha K Dalejím ( krajské vojenské velitelství v Karlíně).
Telekom. okruhy Praha Dejvická - Praha K Dalejím (pravděpodobně spojení s GŠ).

takže o nějáké větší opuštěnosti se určitě nedá hovořit ....

Pozn. Mimochodem, soubor armadních výdajů je mimořádně zajímavý tím, kolik peněz ročně z armády odsají telekomunikační firmy za pronájmy tak zásadních věcí, jako komunikační linky pro strategické objekty.

Z historie objektu je známo, že se jedná původně o lom a jeskynní prostory, za druhé světové valky přebudován na podzemní továrnu Junkers (kódové označení Kali), blízko je továrna Walter Jinonice na motory). Původně zde byla poměrně rozsáhlá tzv. Prokopská jeskyně s pramenem podzemní vody. Postupně odtěžovaná lomem na vápenec už od 19. století. Již před válkou zde byly kopány dopravní štoly a svážníce do vyšších pater lomu. Za války potom vykopány tři rovnoběžné tunely o délce cca 300 metrů a výšce až 8 metrů (údajně se zde počítalo s parkováním obrněného vlaku, v podzemí se nacházelo i malé nádraží s překladištěm), ovšem jestli tam ten vlak byl se nedá dnes určit.   Už ve válečných dobách bylo propojení továrny svážnicí s vyššími patry lomu. Svážnice údajně ústí v místech „druhých“ horních vrat. První vrata jsou ty, co jsou překryty maskovací sítí. Ovšem naproti nim přes kopec jsou ta samá vrata z druhé strany, vedoucí do lomu. Jsou velmi špatně viditelná, pouze když je opadané listí od plotu nad lomem a dalekohledem.  První a druhá vrata jsou propojena chodbou. Ty základní tři tunely údajně zůstaly zachovány.

 Dále po vyklizení továrny bylo podzemí prázdné, chvíli tam byly sklady zeleniny, ale už někdy v roce 1948 se o podzemí zajímá armáda, když hledá vhodný objekt pro zkoušky zbraní. O tom existuje v archivech záznam. Objekt však nebyl údajně vhodný a tak byl ještě mnoho let opuštěný, respektive byl součástí lomu, který zde fungoval ještě koncem 60. let, kdy objekt už byl znovu zabrán armádou, teď již za jiným účelem. V tomto období se zde zřejmě pouze využívají prostory po německé podzemní továrně a štoly lomu, skutečně ke zkouškám zbraní, skladování nedotknutelných zásob pro případ války a další činnosti.  Vědělo se, že se tam připravuje bunkr pro vládnoucí elitu a špičky armády pro případ jaderné války a také hlavní záložní velitelství Ministerstva národní obrany. Potom počátkem 80. let byl objekt radikálně přestavěn a zmodernizován a údajně také masivně rozšířen.  Dokoce rok bylo uzavřeno i tzv. Jezírko u Hlubočep. Po otevření pro veřejnost se zde objevila úplně nová kanalizace a štola, která sem z objektu vede byla hodně důkladně zamaskována. To, že tam ta štola vede je 100%, pamětníci z Hlubočep jí pamatují, na skále u Jezírka byl přilepen dřevěný domeček a v něm vstup do dopravní štoly, která vedla až do lomu, kde je dnes vojenský objekt. Kousek nad jezírkem se nacházel zajímavý kanál. Dekl byl uprostřed remízku. Pod deklem je větší prostora s dalším deklem, pod ním pak chodba kamsi. Spodní dekl je zabezpečen elektronickým zařízením a dnes je bohužel zabetonován. Od dob rekonstrukce už civilové v objektu nepracují. Pouze vojáci nebo vysloužilí vojáci, co chodí objekt udržovat. Zhruba před pěti lety začala objekt hlídat Vojenská policie. V objektu jsou nové ploty, kamery, čidla, dost nepříjemní a ozbrojení vojáci. 

Objekt je dnes určen asi jako hlavní vojenské velitelství v případě války společně s velitelstvím ve Staré Boleslavi. Do nižších stupňů utajení nebyl pravděpodobně uveden z důvodů výhodné polohy a přirozenému zabezpečení proti moderním penetračním bombám, na rozdíl od jiných významných a možná i modernějších bunkrů armády (např. opustěné velitelství Slaný Drnov) nebyl stavěn povrchovým způsobem, ale nachází se minimálně 30-50 metrů ve skále, nižší patra možná ještě více (nepotvrzené informace o tom, že v bunkru bylo při povodních v Praze docela veselo, ale možná se tato fáma týkala jiných bunkrů, např. toho na Klárově -K 111 s vchodem naproti úřadu vlády). Technické vybavení odpovída asi vybavení již odtajněných bunkrů v bývale NDR, velitelství Harnekop a "Mielkeho" bunkru objekt 5005. V některé části bunkru se má nacházet systém záložního napájení pro všechny významné vládní instituce, ale toto bych přisuzoval spíše podzemní části bunkru K-16 v oblasti Vrchlického/Duškovy ulice, dnes rekonstruovaného a v nižším stupni utajení. Odtud pocházejí další nepotvrzené informace o nehodě, ke které došlo při výstavbě tunelu Mrázovka, kdy se snad tuneláři omylem prokopali dle vlastních slov "do nějáke podzemní elektrárny", a oblast a všechny zvědavé zůčastněné pak proklepávala BIS. V některém z těchto 2 objektů se nachází záložní elektrárna pro případ války pro napájení vládních institucí.

 Předpokládá se, že se objekt rozprostíra pod celým zlíchovským kopcem až po ulici Radlickou na severu. Nalevo od vchodu se má nacházet muniční sklad, napravo pak samotné velitelství (v několika podlažích). Možné je napojení na metro a jeho ochranný systém, továrnu Walter, další propojení už jsou pouze domněnky, a to někdy dost divoké (označené *), některé už dnes silně pochybné, přesto vyvrátit půjdou až v době, kdy se z VS stane veřejné muzeum, doufejme že brzy, už i v Moskvě udělali z jednoho velitelství něco podobného :).